Angelina Fanny Hesseová začala kreativně využívat agar pro růst mikroorganismů v kulturách. Ačkoliv je agar neodmyslitelnou složkou v každé mikrobiologické laboratoři, její úloha zůstává málo známá. V tomto blogu vypráví příběh objevu agaru Vanesa Ayala. #HistoryOfMicrobiology
*To the original English version: #FEMSmicroBlog: Got agar? Say thanks to Angelina Hesse!*
Je to jen další den v laboratoři. Ve vzduchu se vznáší nasládlý a kvasnicový pach.
Píp píp.
Autokláv právě doběhl a Ty naléváš 50 agarových misek na následující týden. Zatímco čekáš, až misky zchladnou a agar utuhne, zíráš na nažloutlou hmotu připomínající želatinu a říkáš si: „Kdo tohle vymyslel?“ Je to tak skvělý nápad a přitom je agar tak základní věc pro mikrobiologickou práci.
Umíš si představit mikrobiologickou práci bez agaru?
Bramborové plátky, želatina nebo agar? Zeptej se Liny Hesseové
Angelina (Lina) Fanny Hesseová (1850-1934) byla první, kdo navrhl využití agaru jako kultivačního média pro růst a izolaci bakterií. Její přínos mikrobiologii je zásadní, ale přesto stále opomíjený.
Před Linou Hesseovou byla klasifikace mikroorganismů natolik komplexní, že Linné zařadil všechny bakterie do řádu Chaos. V těch dobách bylo extrémně náročné identifikovat jednotlivé mikroorganismy, protože je nebylo možné dostatečně kultivovat a izolovat v laboratoři (a také proto, že metody molekulární identifikace samozřejmě nebyly dostupné).
Kultivační média obsahovala polentu, sražený vaječný bílek, maso, plátky brambor a želatinu. Dokážeš si představit pěstování bakteriálních kultur na polentě? Hodně štěstí s takovou kultivací. Želatina má svoje nevýhody: rozpouští se při 37 °C a může být bakteriemi degradována.
Před Linou Hesseovou byla klasifikace mikroorganizmů natolik komplexní, že Linné zařadil všechny bakterie do řádu Chaos”
Lina Hesseová byla vědecká ilustrátorka a technická asistentka, která zadarmo pracovala pro svého manžela Walthera Hesse, ten byl členem laboratoře Roberta Kocha v Německu. Walther a Koch se pokoušeli o izolaci čistých kultur bakterií, které by vydržely dlouho živé. K tomu využívali bramborové plátky a želatinu.
Lina Hesseová, která pomáhala při přípravě bakteriálních kultivačních médií pro Waltherovy projekty, navrhla využít extrakt z mořských řas jako alternativu za účelem získat stabilní média. Věděla o látce zvané agar-agar od rodinných známých, kteří žili na Jávě v Indonésii. Tam byl extrakt z mořských řas využíván v kuchyni pro přípravu dezertů, které držely tvar i v teplejších podmínkách jihovýchodní Asie.
Agar se ukázal jako řešení potíží s kultivacemi! Robert Koch ihned rozpoznal jeho příhodné vlastnosti a využil ho k izolaci slavné bakterie způsobující tuberkulózu. Avšak význam Liny a Walthera nebyl zdůrazněn.
Proč je agar v mikrobiologii tak důležitý?
Agar je perfektní látka protože může být smíchána s živným médiem, zůstává pevná při vysokých teplotách a je průhledná, mikroorganismy ji nerozkládají a lze ji sterilizovat.
Vůbec poprvé mohli mikrobiologové kontrolovat bakteriální růst natolik, že bylo možné izolovat čisté bakteriální kmeny. Tento zdánlivě jednoduchý proces se stal klíčovou mikrobiologickou technikou. Izolace a růst bakterií v čisté kultuře je často předpokladem k jejich identifikaci a studiu.
Dnes je agar využíván také v umění! Budeš ohromen pohledem na výtvory v agarové soutěži pořádané Americkou společností pro mikrobiologii.
Médium paní Hesseové
Mnozí podceňovali objev Liny Hesseové. Její práce jako asistentky znamenala, že měla zkušenosti s laboratorními postupy. Věděla o problémech, slabých místech a o nárocích jednotlivých metod. To, co někteří mohou považovat za šťastné vnuknutí dnes nazýváme optimalizací metody. Věděla, co dělá.
Pro mikrobiologa je (pracovní) život bez agaru nemyslitelný. Přesto si představ kdyby každý v laboratoři říkal: „Kolik misek média paní Hesseové potřebuješ?”
V roce 1938 dva vědci a historici poukázali na přínos Liny Hesseové a navrhli: „Nemohl by být „agar“ odteď nazýván „médium paní Hesseové?“ Její přínos bakteriologii jí udělal nesmrtelnou.“
Pro mikrobiologa je (pracovní) život bez agaru nemyslitelný. Přesto si představ kdyby každý v laboratoři říkal: „Musím počkat až médium paní Hesseové zatuhne.“ nebo „Kolik misek FH média potřebuješ?“
To by zařadilo zásadní přínos Liny Hesseové mezi monumentální práce prvních mikrobiologů jako byl Walther Hesse, Julius Richard Petri a Robert Koch. Měli bychom mít úctu k těm, kteří si to zaslouží.
- Čti dál: 10 žen v mikrobiologii o kterých nevíš, ale měl bys je znát (v angličtině) na stránce Mezinárodního dne mikroorganizmů
Vanesa Ayala-Nunezmá více než deset let zkušeností ve výzkumu infekčních nemocí. Její téma je na pomezí virologie, imunologie a buněčné biologie. Vanesa pracovala s několika lidskými patogeny. Získala doktorát na Univerzitě v Groningenu v Holandsku a jako postdoc pracovala v IRIM ve Francii. Vanesa je momentálně vědecký editor ve Francii a Německu. Spolupracuje na různých SciComm projektech a dělá dobrovolníka pro překladatelský FEMS tým.
O této sekci
Sekce #HistoryOfMicrobiology prezentuje zajímavé příběhy a méně známá fakta o historii mikrobiologie. Napadá Tě zajímavý příběh pro tuto sekci v rámci #FEMSmicroBlog? Kontaktuj nás!
👇
| Do you want to be a guest contributor? |
| The #FEMSmicroBlog welcomes external bloggers, writers and SciComm enthusiasts. Get in touch if you want to share your idea for a blog entry with us! |
–
Translated into Czech by Vojtěch Tláskal